Putování z Prahy do Říček- den čtvrtý - nadějné vyhlídky

Čtvrtý den jsem putoval společně s Hankou (a Afrikou) a nikam jsme přitom nespěchali. Kam také? Známe se od léta 2001 a náš vztah bude tedy brzy plnoletý. Do mladé dospělosti vstupuje posílen dětskými nemocemi a pubertálními kotrmelci, jejichž vedlejším produktem jsou tři potomci a mnohé další.

Více než kdy jindy mi dnes došlo, že putování a partnerství mají mnoho společného:

• člověk se jen zřítkakdy pohybuje přesně po vytyčené trase a podle předem stanoveného časového harmonogramu,
• cestou tě čeká mnoho překvapení, některá jsou veskrze nemilá, jiná příjemná a některá mají charakter požehnání nebo malého zázraku (uráčíme-li si povšimnout),
• a ani v nejmenším nelze odhadnout, co při tom všem budeš prožívat, jaké myšlenky a pocity se vynoří :-)

Tak jsem zvědav, co to naše další společné putování partnerstvím přinese. A společně s Dickensem věřím, že máme Nadějné vyhlídky.

PS: Děkuji Pavlovi za upozornění na detail na fotce - posílal jsem mu ji proto, že ve stejné zastávce s knihovničkou stál o necelý měsíc dříve na konci předchozího dne putování.